Makroekonomika a zahraniční obchod
- Rekordní obchodní přebytek: Čínský obchodní přebytek podruhé v historii překročil hranici 1 bilionu USD[1]. V říjnu vykázala Čína měsíční přebytek 105,3 miliardy USD, přičemž export meziročně vzrostl o 35 % a import o 41,6–42 %[2][3].
- Růst tažený technologiemi: Růst exportu táhne především high-tech hardware a AI vybavení, kde měsíční dodávky dosahují průměrně 110 miliard USD[4]; za prvních devět měsíců roku tvořily tyto položky 30 % celkového čínského vývozu[5].
- Paradox ziskovosti a „dvojí sevření“: Masivní exportní boom doprovází stagnující ziskovost podniků[6]. Domácí trh čelí slabé spotřebitelské poptávce a deflačním tlakům, kvůli čemuž výrobci snižují ceny a nadbytečné kapacity vyvážejí do zahraničí s nízkou marží[7].
- Krize automobilek: Ačkoliv čínský export automobilů míří k 10 milionům vozidel ročně, domácí výrobci kvůli brutální cenové válce ztratili na tržní hodnotě 270 miliard USD[10][11]. Například BYD na domácím trhu dosahuje čistého zisku pouze kolem 300 USD na prodaný vůz[12].
- Říjnová inflace: Spotřebitelské ceny (CPI) meziročně vzrostly jen o 0,7 % (pod odhady analytiků kvůli slabým příjmům a úsporám domácností), zatímco index výrobních cen (PPI) vzrostl o 5,7 % pod vlivem cen energií[8].
- Tlumený festival Singles' Day (11. 11.): U nákupního svátku se očekává zpomalení růstu celkového objemu zboží (GMV) na přibližně 4,4 %, což je nejslabší tempo od roku 2023[16][17]. Daří se segmentům s vládními dotacemi (např. chytré telefony u JD.com) a okamžitému doručení[16][18].
- Zátah na nezdaněný majetek: Peking zintenzivnil kontrolu superbohatých občanů; na zpětných daních z offshore trustů bylo deklarováno přes 24 miliard USD (z toho 8 miliard USD vybráno v říjnu)[19][20].
- Finanční trhy: Ministerstvo financí oznámilo emisi státních dluhopisů denominovaných v amerických dolarech v hodnotě 2 miliard USD v Hongkongu[21].
Kauza Nvidia, špionáž a přístup k AI čipům
- Špionážní skandál kolem Jensena Huanga: Bývalý šéf Nvidie přiznal mimomanželský poměr s Alice Wong, vedoucí představitelkou singapurské firmy MegaSpeed podezřelou ze spolupráce s čínskou rozvědkou a nelegálního pašování pokročilých AI čipů do Číny[22]. Alice Wong se podle bezpečnostních zdrojů aktuálně nachází v Pekingu[26][27].
- Reakce Pekingu: Čínské ministerstvo zahraničí označilo veškerá obvinění ze špionáže za nepodložená a za pouhou pomlouvačnou kampaň USA sloužící jako záminka pro další technologické sankce[28].
- Ztráta klíčového spojence a hrozba restrikcí: Po nuceném odchodu Huanga z čela Nvidie ztratila Čína svého nejvlivnějšího zastánce uvolněnějšího vývozu čipů[32][33]. V americkém Kongresu sílí tlak na schválení zákonů (např. MATCH Act, AI Chip Security Act či AI Overwatch Act) a zablokování vzdáleného přístupu čínských firem (např. Alibaba) k AI serverům v jihovýchodní Asii[34].
- Tlak na technologickou soběstačnost: Čínští technologičtí giganti a stát zrychlují vývoj vlastních čipů (Huawei, Alibaba T-Head) a investice do domácích sléváren (SMIC) a infrastruktury rozvodných sítí[38]. Paměťový gigant YMTC zároveň připravuje vstup na burzu v Šanghaji[43].
Geopolitika a diplomacie
- Příprava summitu Trump–Si: Lídři USA a Číny plánují setkání na okraj summitu APEC v Šen-čenu a následně v Miami[44][45]. Americký velvyslanec David Perdue potvrdil strategii „de-risking, nikoliv decoupling“, zdůraznil však nutnost ostražitosti vůči čínským státním intervencím a exportním licencím na strategické suroviny[46].
- Pozastavení cel: Čína prodloužila pozastavení 24% dodatečných cel na vybrané americké dovozy o dva měsíce jako gesto dobré vůle v návaznosti na předchozí dohody[50].
