Ranní mix trhů 31.8.2026 | Ropný obchod století a Lego bez AI

Měnová politika a trhy

• Jestřábí vystoupení šéfa Fedu v Jackson Hole: Předseda Federálního rezervního systému Kevin Warsh pronesl svůj první projev na sympoziu v Jackson Hole, kde jednoznačně potvrdil závazek vrátit inflaci k 2% cíli (měřeno indexem PCE). Uvedl, že plná odpovědnost za 65 měsíců trvající zvýšenou inflaci leží přímo na centrální bance, a zdůraznil, že pokud inflace nezpomalí dostatečně rychle, Fed je připraven zakročit.
• Reakce trhů a očekávání zvýšení sazeb: Finanční trhy začaly zaceňovat vyšší pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb. Například analytici z Barclays nyní očekávají zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu v září a další v prosinci. Výnosy dvouletých státních dluhopisů prudce vzrostly, výnosová křivka zploštěla a akcie se dostaly pod prodejní tlak (nejvíce utrpěly menší společnosti z indexu Russell 2000).

• Americká ropná dohoda s Venezuelou: Prezident Donald Trump oznámil dohodu s prozatímní vládou Venezuely, kterou označil za největší ropný obchod v dějinách. USA si mají zajistit většinovou kontrolu (55–65 %) nad více než 65 miliardami barelů ropy prostřednictvím společného podniku s privátním sektorem. Záměr počítá až se 17 ropnými poli na 100letý pronájem, což ve Venezuele vyvolalo ostrou kritiku prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové [4, 122–123, 349]. Zvlášť společnost Chevron jedná o převzetí dvou nových polí.
• Válka s Íránem po šesti měsících: Konflikt trvá již půl roku. Íránský prezident Masúd Pezeškján v projevu poprvé naznačil ochotu ke kompromisu, když varoval před přístupem „všechno, nebo nic“. Provoz v Hormuzském průlivu však zůstává omezený (proudí jím cca 7,5 mil. barelů denně oproti předválečným 20 mil.) a americké námořnictvo hlásí rozpočtový schodek 6 až 8 miliard USD kvůli nákladům na bojové operace a odminování. Letadlová loď USS Abraham Lincoln po rekordních více než 250 dnech na moři zamířila k odpočinku do Thajska [171–172, 209].

• Eskalace celního konfliktu a spor o jezero Ontario: Napětí mezi USA a Kanadou vzrostlo poté, co Trump vydal příkaz označovat jezero Ontario v USA jako „Lake America“. Kanadský premiér Mark Carney i ontarijský premiér Doug Ford krok ostře odsoudili jako provokaci a odmítli jakoukoliv změnu názvu.
• Nové celní bariéry: Kanada chystá k 8. září odvetná cla na více než 700 amerických výrobků. Trump naopak pohrozil, že pokud nedojde k dohodě, uvalí k 1. lednu 2027 50% cla na automobily, autodíly a ocel, což by podle zástupců průmyslu (např. firmy Linamar) zasadilo severoamerickému dodavatelskému řetězci ničivou ránu [685–688].

• Ruský útok na Kyjev: Noční útok ruských dronů a raket na Kyjevskou oblast si vyžádal nejméně 37 mrtvých, poškodil přes 50 obytných budov a vedl k evakuaci stovek lidí. K úderu došlo jen krátce po neohlášené návštěvě ředitele CIA Johna Ratcliffa v Moskvě.
• Katastrofa v Nepálu: Bleskové záplavy způsobené kolapsem himálajského ledovce na hranici s Čínou mají na svědomí přes 750 potvrzených obětí a na 3 000 lidí se stále pohřešuje, včetně dělníků uvězněných v zaplavených tunelech vodních elektráren a desítek amerických občanů [59–60, 208, 305–306].

• Island odmítl EU: V referendu se 52,8 % voličů vyslovilo proti obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií.
• Vesmírný teleskop Nancy Grace Roman: NASA ve spolupráci se SpaceX úspěšně vyslala do vesmíru nový dalekohled za 4,3 miliardy USD na raketě Falcon Heavy.
• Lego a umělá inteligence: Dánský výrobce hraček Lego vykázal rekordní pololetní tržby a potvrdil, že AI nebude navrhovat samotné stavebnice – modely budou nadále vytvářet lidští designéři a AI poslouží pouze při tvorbě návodů.

Globální energetika a geopolitikaObchodní spory: USA a KanadaMezinárodní krize a katastrofyDalší zprávy ze světa a byznysu