Femoroacetabulární impingement: silový trénink vs. protahování — kdo vyhraje? | MediScope Journal Club #20

Ve 20. epizodě MediScope Journal Clubu rozebíráme první plnohodnotnou randomizovanou kontrolovanou studii, která porovnává dva přístupy fyzioterapie u pacientů s femoroacetabulárním impingement syndromem. Výsledek překvapil i nás.

Studie: Kemp et al. 2026
Physiotherapist-led treatment for femoroacetabular impingement syndrome (the PhysioFIRST study): an assessor-blinded, limited disclosure randomised controlled trial
British Journal of Sports Medicine, 2026

154 účastníků, 18–50 let, klinicky i radiograficky potvrzený FAI syndrom (alfa úhel ≥60°, pozitivní FADIR, iHOT-33 průměr 54–56 bodů). Randomizace 1:1 do skupiny cíleného silového tréninku (STRENGTH) nebo standardizovaného protahování (STRETCH). Šest měsíců fyzioterapie, předregistrovaný protokol z roku 2021.

Primární výsledek: žádný statisticky signifikantní rozdíl mezi skupinami v iHOT-33 po šesti měsících (MD 0,2; 95% CI −5,9 až 6,3). Obě skupiny se ale zlepšily o více než dvojnásobek minimální klinicky důležité změny — STRETCH +20,8, STRENGTH +19,2 bodu.

V epizodě rozebíráme:

• co je femoroacetabulární impingement syndrom, proč je to klinický syndrom a ne jen rentgenový nález — a proč má CAM morfologie prevalenci 50–70 % u fotbalistů bez jakýchkoliv obtíží
• design studie: proč je to superiority trial a co to znamená pro interpretaci výsledků
• sedm pilířů silového programu: progresivní posilování kyčle a trupu, funkční cvičení, pliometrie, návrat ke sportu, individualizovaná edukace a manuální terapie — proč je dobré, že je celý protokol veřejně dohledatelný
• proč stretch skupina nebyla pasivní kontrola — dostala stejný čas s fyzioterapeutem, manuální terapii, ale jinou edukaci a jinak strukturovaný kardiovaskulární program
• hlavní problém designu: obě skupiny se nelišily jen v obsahu cvičení, ale i v edukaci a kardiovaskulárním programu — a co to dělá s možností tvrdit, že „silové cvičení je lepší než protahování"
• sekundární analýza GROC-pain: 72 % vs. 52 % udávalo zlepšení bolesti (OR 2,36) — ale tato dichotomizace nebyla předregistrována jako primární analýza a hranice „zlepšen/nezlepšen" je arbitrární
• silová skupina se skutečně více zlepšila v síle kyčle, ale to se nepromítlo do iHOT-33 — co nám to říká o tom, zda síla je skutečně tím limitujícím faktorem u těchto pacientů
• stretch skupina necvičila sílu, přesto se silově také zlepšila — pravděpodobný mechanismus: snížení dráždivosti kloubu, ne strukturální adaptace svalu
• response shift a opakované měření iHOT-33 jako potenciální zdroj zkreslení — a co je Solomon Group Design a proč by byl zajímavý
• co studie říká do praxe: komplexní fyzioterapeutická péče s edukací, pohybovým programem a pravidelným kontaktem s terapeutem může být důležitější než konkrétní typ cvičení

Řešíme také klinické dopady:
Silový trénink u FAI má smysl — zejména u sportovců s konkrétními silovými deficity a jasným cílem návratu ke sportu. Ale tato studie naznačuje, že u obecné populace nemusí být to, co cvičí, tak rozhodující jako to, že vůbec cvičí. Paleta možností je širší, než jsme si možná mysleli.

📚 Studie:
Kemp JL, Scholes MJ, Smith AJ, et al. Physiotherapist-led treatment for femoroacetabular impingement syndrome (the PhysioFIRST study): an assessor-blinded, limited disclosure randomised controlled trial. Br J Sports Med. 2026. doi:10.1136/bjsports-2025-110986

Sledujte MediScope:
📷 Instagram: https://www.instagram.com/mediscope.cz
📘 Facebook: https://www.facebook.com/profile.php?id=61588559820126