Bezmoc neznamená nutně beznaděj ani slabost. V bezmoci nacházíme formu síly, pokoje, které jinde nejde najít. Reakce na bezmoc mohou být různé, často i patologické. Tváří v tvář bolesti a bezmoci druhého je někdy dobré mlčet, ale mlčet přítomně. Je velmi vhodné nedávat rady, i když bezmoc potřebuje sdílení a přítomnost. Vytvořit prostor, aby bezmoc nemusela znamenat osamělost. Největší potíží v takové situaci je potřeba „dozvědět se, jak to druhý má“, která vede k pomluvám, místo, abychom byli s druhým člověkem, který naši blízkost potřebuje.
Tento podcast můžete podpořit na
https://radio7.cz
