Spotřeba plynu jim klesla na polovinu bez jediného metru čtverečního zateplení

Roční náklady na provoz budov ve veřejném sektoru dosahují v Česku 30 až 40 miliard korun — a to ještě před geopolitickou krizí, která opět zdvihla ceny plynu i elektřiny. Řešení existuje: jmenuje se EPC, Energy Performance Contracting, a v Břeclavě ho vyzkoušeli hned třikrát, u tří na sobě nezávislých zadavatelů. Radek Vrána, generální ředitel Amper Savings, a Václav Mikulica, náměstek nemocnice Břeclav, v podcastu Amper Jana Palaščáka vysvětlují, jak se spotřeba plynu v nemocnici snížila na polovinu bez jediného metrů čtverečního zateplení, proč je EPC v první řadě služba a nikoliv zboží — a co čeká projekty v době dotační nejistoty.

Břeclav: hlavní město energetických úspor

Málokteré město v Česku může říct, že na svém území realizovalo projekty garantovaných energetických úspor ve třech odlišných typech subjektů naráz. Břeclav to říct může. Jako první přišel Gumotex — tradiční výrobce gumových výrobků, jehož EPC projekt odstartoval v roce 2014 a jehož energetiku Amper Savings provozuje dodnes, nepřetržitě, 24 hodin denně. Jako druhý nastoupil Jihomoravský kraj, pro nějž se nemocnice Břeclav stala pilotním EPC projektem. A jako třetí přišlo město samotné, které si všimlo, že metoda funguje i pro komunální budovy.

„Podařil se nám takový krásný trojboj a myslím si, že to dosvědčuje, že EPC lze uplatnit v průmyslu, ve zdravotnictví i v municipalitě. V jiném městě bych to asi nenašel,“ říká Vrána.

Mikulica přidává kontext: nemocnice Břeclav zahájila provoz v roce 1992, výstavba přitom probíhala od roku 1989. Na první pohled jde o jednu z nejmladších nemocnic v kraji — v praxi to ale znamená, že první generace technologického vybavení stárla spolu s nemocnicí a do roku 2015 dospěla na technický limit.

Kotelna z roku 1990 a otázka: co dál?

Impulzem pro první EPC projekt nebyla ambice ušetřit — byl to technický stav. Kotelna postavená v roce 1990 přestala být bezpečnou a provozuschopnou základnou pro nemocnici, jež jede non-stop. Kraj stál před otázkou: kdo to zaplatí, kdo to provede a za jak dlouho.

„Nás k tomu donutily okolnosti. Kotelna z roku 1990 — a v roce 2015 tomu odpovídal i její technický stav. Tehdejší hospodářsko-technický náměstek přesvědčil vedení kraje, že EPC dává smysl, vybrala se poradní firma a začalo se definovat, co všechno do projektu zařadit. A položek bylo překvapivě hodně,“ popisuje Mikulica.

Nemocnice Jihomoravského kraje je příspěvková organizace — každé investiční rozhodnutí musí projít schválením kraje, každý výběr dodavatele podléhá zadávacímu řízení. A ještě jedna specifičnost: zatímco soukromé firmy pracují s cenami bez DPH, příspěvkové organizace počítají vždy s daní. Strop zakázky ve výši 200 milionů korun proto skutečně znamená 200 milionů — nikoliv o 20 procent méně.

EPC není zboží, je to služba

Než se dostaneme k číslům, je důležité pochopit, co EPC vlastně je. Zkratka stojí za pojmem Energy Performance Contracting — investice splácené z garantovaných úspor. Investor, v tomto případě nemocnice, neplatí nic předem: veškeré stavební práce, technologie i jejich provoz hradí dodavatel, který je postupně refunduje z prokázaných úspor na energiích.

Celý rozhovor s Radkem Vránou a Václavem Mikulicou si poslechněte v podcastu Amper Jana Palaščáka na FocusOn.cz. V epizodě se dozvíte mimo jiné:

• Jak fungoval EPC projekt v Gumotexu — výrobním závodě s non-stop provozem — a kde se tam podařilo využít odpadní teplo a spodní vodu
• Jak Amper Savings stíhal výměnu osvětlení na zimním stadionu v Břeclavě tak, aby byl hotov před příjezdem světových týmů juniorského hokejového turnaje
• Proč stát po příspěvkových organizacích vybírá DPH z investic do energetických úspor — a co to v praxi znamená pro výši zakázky
• Jak se budou EPC projekty ve veřejném sektoru financovat, pokud zelená úspora přejde z dotační na úvěrovou podobu
• Proč Vrána nedoporučuje odkládat projekt na lepší časy — a co o salámové metodě říká studie ministerstva financí